Persepolis
Persepolis založil Dáreios Veliký na počátku své vlády roku 522 př.n.l. a roku 330 n.l. ji dobyl Alexandr Veliký. Řecký historik Plútarchos uvádí, že potřeboval 10000 mezků a 5000 velbloudů k odvozu pokladu. Tento poklad patřil dynastii Achajmenovců.
Archeologické vykopávky Persepolis začaly v roce 1931 a odhalily velkou královskou rezidenci, která ležela na vápencové plošině na okraji pohoří. Plošina měří 297x448 m v je v ní dobře promyšlená síť kanálů a podzemních vod. K plošině vede široké schodiště, které mohli používat i jezdci. Persepolis se rozrostla za vlády panovků. Nápis na horním konci schodiště informuje, že vstupní halu postavil následník krále Dáreia Xerxes I. Tento nápis je - stejně jako řada jiných - vyhotoven ve třech jazycích: elamsky, babylónsky a staropersky. Na některých stěnách jsou i nápisy jiného druhu. Náchází se zde také Dáreiův audienční sál (apadán) o čtvercovém půdorysu 51 m, byl vybaven šesti řadami sloupů a odhadem se do něj vešlo 10000 lidí. Xerxův trůnní sál, známý jako Sál sta sloupů, byl dokonce ještě větší, měl čtvercový půdorys 70 m. Na různých zdech lze vidět zástupy lidí, šlechticů, cizích delegací i poddaných. V jedné komnatě jsou vyportrétovaní služebníci krále, kteří mu podávají ručníky a parfémy a nesou mu plácačky na mouchy.
Pro většinu stavby převládal vápenec, ale v době svého vzniku však pravděpodobně se také používalo dřevo (dřevěné sloupy a dřevěné střechy) a množství ozdob zářivých barev, vybraných dlaždic, zlata, stříbra, slonoviny a mramoru.