Mumifikace
Mumifikace (slovo mumie možná pochází z perštiny) je proces postupného vysušení a balzamování, kterým se má zabránit rozkladu mrtvého těla. Ve starověkém Egyptě tato procedura trvala 70 dní. Kněží-balzamovači nejdříve vyňali játra, plíce, žaludek a střeva a uložili je do čtyř zvláštních menších schránek, kterým se říkalo kanopy a které byly později pohřbeny spolu s mumií. Potom kněží odstranili mozek, ale srdce ponechali v těle, aby je v podsvětí bůh Anup mohl zvážit a vynést nad mrtvým rozsudek. Následně tělo omyli palmovým vínem a pokryli natronem, přírodní sodou, která absorbovala tekutiny a vlhkost. Po čtyřiceti dnech balzamovači napustili kůži olejem, vycpali vnitřek těla bylinami, plátnem, pilinami a pískem, aby si udrželo tvar, a zavinuli je do jednotlivých vrstev lněných obinadel napuštěných pryskyřicí. Mezi proužky plátna vykládali magická zaříkávání a amulety pro štěstí. Nakonec byla mumie uložena do rakve, která byla zapečetěna.
V dávných časech poslal Bůh Re Osirida a Isis do Egypta, aby lidi naučili, co je dobro. Osirida zavraždil jeho žárlivý bratr Set, rozsekal jeho tělo na čtrnáct částí a rozmetal je po celé zemi. Isis je všechny posbírala a za pomoci kouzelného zaříkávání a proužků plátna je znovu pospojovala. Tak vznikla podle můtu první egyptská mumie. Potom se Isis proměnila v ptáka, objala Osirida svými křídly a znovu ho přivedla k životu.
